Napadlo, ale preco by som to robil ? :­)

V rezime P mam moznost si nastavit hranicny cas pod ktory automatika nepojde ­(1­/125 sec a kratsie casy bezne pohyby ludi na ulici uz dokazu pekne zmrazit­), pokial nemam specialne poziadavky na hlbku ostrosti, automatika mi pri dostatku svetla nastavi clonu pri ktorej objektiv kresli dobre ­(pri nedostatku hodi plnu dieru co by som si tak ci tak hodil aj ja rucne­) no a ISO mi automatika dvihne sama ked uz zakladne ISO100 pri 1­/125sec na plnu dieru nestaci.

No ono je to asi prašt, jako uhoď. Od dob, co mají foťáky možnost nastavit automaticky ISO záleží jenom na tom, na co si člověk zvykne. Já si zvyknul mít to přepnuto na P, ukazováčkem nastavovat SHIFT a palcem korekci ­(pokud je nutná­). Dělám to automaticky, ani u toho nemusím přemýšlet. Když to zkouším jinak, tak mě to mate. Ale určitě bych si po nějaké době zvyknul na jakýkoliv systém, pokud by nebyl moc složitý.

Nikde není psáno, že musíte veškeré úpravy jakékoliv fotografie provést v jednom jediném prostředí nebo v jednom datovém formátu. Obecně lze říci, že fotografie ve formátu RAW se ­"vyvolávají­" ve specializovaném editoru ­(například Camera Raw­) a veškeré úpravy jsou většinou celoplošné. Poté, když jsme rámcově spokojeni, otevřeme ­(čili exportujeme­) soubor ve standardním prostředí ­(například Photoshop­) a provádíme lokální úpravy, včetně výběrů. V této chvíli není takový soubor ve formátu jpeg, ale v nativním formátu daného editoru. Teprve po dokončení celé práce si vybíráme datový formát, v němž výsledek uložíme, tedy například jpg. Lokální úpravy lze tedy provádět v mnoha různých datových formátech, například v jpeg, tiff, psd atd., přičemž některé na rozdíl od jpeg jsou bezeztrátové a podporují navíc i ukládání ve vrstvách. Tiff umí přímo i mnohé lepší fotoaparáty.

K výběru modelky: já to skutečně zvládl za uvedených pět minut, a to všechny varianty ilustrací v tomto článku dohromady. Je ale třeba srovnávat srovnatelné a třeba v jiných dílech seriálu by to možné nebylo, protože ilustrace jsou tam různé.

Jednak pracuji ve vrstvách ­(o nich bude celý příští díl série­), které sériovou práci hodně zrychlí, jednak jsem pracoval rovnou s fotografiemi ve webovém rozlišení. Tutéž modelku na téže fotografii ve formátu A4 nebo větším v tiskovém rozlišení bych určitě za pět minut vybrat nestihl. A samozřejmě bude hrát roli i zvolený nástroj a tedy přesnost výběru. Jinak rychlé bude použití magické hůlky, jinak takzvané rychlé masky a docela jinak třeba práce s přesnými Bézierovými křivkami. Photoshop umí cokoliv z toho ­(a mnohem víc­) a je na Vás, zvolit ten nejvhodnější ­(a nejrychlejší­) nástroj pro každou situaci.

Ak to Áčko na tom hornom gombíku ­(PASM­) znamená automatiku, tak tiež na ňu skoro stále fotím. :­-)

A ako Ano :­)
Tiez to A casto pouzivam.

A znamena Aperture ­- clona. Resp. automaticke dopocitani casu podle vami zvolene clony. Plnou automatiku najdete pod P :)

Ono ked sa to tak vezme, tak aj v rezime M sa da fotit na automatiku. Clovek si zvoli cas a clonu, a treti parameter ISO vypocita automatika tak aby expozicia bola spravna.

Podle mě v tom rozdíl bude vždycky, jde jen o to, jak velký. Při běžném tisku nebo jiném použití může být tedy neviditelný, což ale neznamená, že tam není. Vždycky je třeba porovnávat finální výsledek různých postupů ­(těsně před zveřejněním, tiskem atd.­). Jak k němu dospějete, tedy jaké úpravy během postprodukce použijete ­(včetně doostřování, lhostejno kde a kdy, v jakém programu­), je nedůležité. Tento výstup si snadno zobrazíte ­(ve 100% zvětšení­), vedle něho na stejném monitoru zobrazte stejným způsobem porovnávaný soubor nebo úpravu ­- a hned vidíte, jestli se nějak liší, čím, a o kolik. Jiná věc je, jak tento rozdíl dokáže přenést nebo zachovat vaše tiskárna, minilab nebo následné přepočítání velikosti ­(v tom případě byste nedodržel moji radu o porovnávání FINÁLNÍHO výsledku­) pro webové publikování.

Ahoj Starousedlíku! Odbihas ponekud od tematu, nicmene ani tak moc nechapu tvuj prispevek. A kdo s ­'drahsi zrkadlovkou­' fotí na automat? Asi nekdo, komu se do ruky dostala omylem. Nebo snad maximalne na nejaky momentky, ale i v tomto pripade je tady raw.. mam levnejsi zrcadlovku, ale snad jeste nikdy jsem tam nenastavil ­'auto­'. DavidH.

Troufám si tvrdit, že na automat s DSLR fotí mnohem víc lidí, než s poloautomatickými režimy či na manuál. Ovšem jsou to takoví, co na fotografické servery obvykle nechodí. Nebo si opravdu myslíte, že výrobce uživí těch pár lidí, kteří se o focení alespoň trochu zajímají? Ale kdepak, zrcadlovek se prodá řádově víc...

No vidíte. A třeba Kenrockwell ­(viz. Kenrockwell.com, doporučuji sekci ­"How to take better pictures­") tvrdí, že fotí jedině do jpg a na automatiku. S nadsázkou píše, že P režim znamená Professional. ;­-)

P znamená Professional ... to sa mi luuuuuuuubi :­)­)­) Tiez vecsinou fotim na P. Ale to je dane skor tym, ze fotim hlavne reportazne, a pri takom foteni proste nie je cas sledovat svetelne podmienky ­(meniace sa casto aj so zmenou uhla zaberu­) a nastavovat vsetko manualne.

Já fotím taky hlavně reportáže, používám módy A a M:

- Pokud je dost světla ­(ve dne venku­), nastavím mód A, tam si nastavím clonu podle požadované hloubky ostrosti a k tomu zapnu auto ISO kde nastavím nejdelší akceptovatelný čas ­- jelikož je dost světla, tak klidně i o něco kratší.

- Pokud je málo světla ­(večer uvnitř, koncerty, divadlo, ...­), nastavím mód M, ve kterém si šteluji jedním rollerem clonu­/hloubku ostrosti a druhým čas. K tomu mám zapnuté auto ISO, které dolaďuje expozici.

Za určitých okolností si dokážu představit použití módu S ­(hodně světla a potřebuju přesný čas kvůli rozmazání pohybu­), ale mód P jsem nějak nepřišel na co by mi byl dobrý...

Trochu jsme odbočili od tématu článku, ale snad to autorovi nevadí.

-Nastavím mód P a automatické ISO ­(s limitem na 6400­). 90% fotek nic neměním. Foťák nastavuje, v rámci možností, časy tak aby byly pokud možno kratší než 1­/ohnisko.
-Pokud chci konkrétní clonu, kolečkem nastavím SHIFT expozice ­(jak měním clonu, automaticky to dopočítává správný čas­). Po vyfocení se to zase samo nastaví na průměrné hodnoty. Tím se mi nestane, že bych to zapomněl vrátit.
-Pokud je potřeba, tak druhým kolečkem nastavím kompenzaci ­(pod­- pře­- expozici­). Bohužel, kompenzace se sama nevrací. Proto jsem celé nastavení uložil do C ­(uživatelské nastavení, některé Canony mají i C1, C2 nebo i C3­). Jakmile foták vypnu a zapnu ­(nebo třeba jenom probudím ze spánku­) vše je nastaveno tak jak jsem zvyklý, včetně defaultní kompenzace expozice.